Exkluzivně | Hudba

ROZHOVOR: Maťo Mišík o seriálu Kytarová zbrojnice

16.12.2019

Jsme moc rádi, že jsme mohli zahájit spolupráci s hudebním YouTube seriálem Kytarová zbrojnice. Stojí za ním všestranný umělec Maťo Mišík, který v pořadu každý měsíc představuje více či méně známé kytaristy různých žánrů, kteří tam předvádí své aktuální nástroje a vybavení. A právě s Maťo Mišíkem si zde můžete přečíst krátký rozhovor.

Kytarová zbrojnice je už pro mnohé zavedený pojem, ale určitě jsou tu i tací, kteří o pořadu slyší poprvé. Jak bys jim ho představil?

V tomto mém YouTube pořadu se snažím postupně představovat české kytaristy. Občas se poštěstí něco natočit i se zahraničními kapelami, ale to spíš zřídka. Každopádně mé zaměření je převážně na českou scénu. Je to pořad určený hlavně pro kytaristy a lidi, kterým je toto téma blízké. Jelikož jsem sám kytarista a toto téma mne zajímá, nesou se setkání s mými hosty v takovém duchu, jako by se setkali dva kytaristi. Bavíme se o tom, jaké nástroje host používá, ukazujeme si, jak která kytara zní nebo jaké na ní má kdo vychytávky. Pečlivě projdeme všechny kytarové krabičky a aparaturu i věci kolem. Snažím dávat velký důraz na kvalitu celého záznamu. Vše nabíráme na dvě kamery a hlavně snímáme dobrý zvuk.

Jak tenhle nápad vlastně vznikl?

Ono to ve mně zrálo už delší dobu. Fenomén YouTube, tedy vlastní TV, se mi strašně líbil. Už dříve jsem točil nějaká videa na svůj YouTube kanál, ale kadence byla chabá… tak jedno video za rok až dva. Teprve asi před rokem, jsem se tak zdravě naprdnul sám na sebe a pustil se do práce. Určitou inspirací byl samozřejmě americký Rig Rundown magazínu Premier Guitar. Ale v této mé verzi jsem se snažil jít dál a ukázat věci tak, jak bych je chtěl vidět já. Tedy hlavně ukázat, jak to kytaristovi reálně zní a jak které komponenty ve zvuku fungují. Měl jsem už v zásobě předtočené dva díly, které mi ležely v šuplíku asi dva roky, tak bylo hned s čím začít. Dal jsem si předsevzetí – jeden díl měsíčně.

Prošel pořad od svého vzniku velkými změnami, než se jeho koncept ustálil?

To určitě. A pořád prochází… doufám, že k lepšímu. Krom samotné struktury se do videa také dostala třeba soutěž, do které přispívají partneři Zbrojnice celkem pěknými kytarovými dárky. Neustále se snažím zlepšovat i kvalitu. Takže postupně přikupuji nové a lepší vybavení, jako jsou světla, objektivy atp. Z počátku jsem se snažil držet délku pořadu co nejkratší, ale rezignoval jsem. Povídání s kytaristy je většinou hodně zajímavé a přišlo mi jako nesmysl to krátit. Každý díl má nyní přes hodinu a diváci si to naštěstí oblíbili a nemají s tím problém.

Už se u tebe vystřídala řada významných českých hostů, namátkou třeba Vláďa Bár z Tata Bojs nebo Honza Homola z Wohnout. Před dvěma měsíci také vyšel díl s kytaristy z americké kapely Smashing Pumpkins. Jak to celé vzniklo?

Já mám tu výhodu, že většinu těch lidí znám osobně. V hudební branži se jako kytarista i jako výtvarník pohybuju už řadu let. Vláďa Bár mne střídal v Tata Bojs a chodili jsme spolu dokonce na základku, s Honzou Homolou jsem studoval výtvarnou střední školu a tak. Kromě grafiky pro kapely se v posledních letech také zabývám grafikou a vizuální identitou několika českých i zahraničních firem, které vyrábějí kytarové vybavení. A přes ně jsem se už setkal s kytaristy jako Kirk Hammett z Metallicy, Richard Fortus z Guns N‘ Roses nebo zmiňovanými Smashing Pumpkins.

Máš v hledáčku nějakého dalšího zahraničního interpreta, kterého bys rád vyzpovídal?

Vyloženě ne. Pokud přijde zajímavá možnost, půjdu do toho, ale primárně mne zajímá česká scéna. Máme tu opravdu plno náramně šikovných lidí, o kterých skoro nikdo nic nenapsal, natož aby natočil podobné video. A že mají co nabídnout.

Podle čeho vybíráš své hosty? Hlásí se ti také sami? 

Udělal jsem si takový seznam, kde jsou lidé, kteří mne zajímají. Některé znám a na některé jsem dostal tip od přátel nebo fanoušků. A ano, občas se někdo přihlásí sám. Ale většinou jsou to takové ty mladé „ambiciózní“ kapely, kde samotný kytarista není až tak zajímavý. Tak to slušně odmítnu. Beztak ten můj seznam už nyní čítá třeba 40 kytaristů… takže je na pár let co dělat. Snažím se to nějak střídat. Občas někoho staršího, nějakou tu „legendu“ a pak zase někoho mladšího nebo méně známého.

Na jaký díl vzpomínáš nejvíce? 

Každé setkání má své. Natáčení trvá vždy kolem 7-8 hodin, takže s hostem strávím opravdu hodně intenzivního času. A musím říct, že nás to vždy sblíží. Je to hodně osobní a opravdu rád vzpomínám na každé z nich. Třeba s Honzou Ponorkou Ponocným to byla fakt sranda… jakože hodně, a jsem rád, že se to do toho videa dostalo. Honza byl navíc hodně invenční, takže si připravil třeba scénku, kdy se převlíkal asi do třech kostýmů… country kytarista, pak bluesman a pak rocker. Je to showman a bavič a to fungovalo skvěle.

Ty sám jsi dost všestranný, věnuješ se hře na kytaru, výtvarnictví, tvorbě videí a určitě teď nezaznělo všechno. Je ve tvém životě některý z oborů zastoupený více než jiný?

Mně se to přelévá v takových vlnách. Chvilku jsem víc kytarista, pak zase víc výtvarník. Teď mám období JůTůbera (smích). To už jsem poznal, jelikož se mi stává, že mne na ulici oslovují neznámí lidé, kytaristé a většinou mi říkají, že se jim ten můj pořad moc líbí a ať v tom pokračuju. Je to fakt milé a srandovní zároveň. Takže momentálně bych řekl, že krom toho JůTubera se nejvíc věnuju grafice, muzice a tvorbě videí.
Komentáře